Sophiina volba- úryvek 2.

19. února 2011 v 16:31 | slečna Pé |  knihy
" Takže ty věříš v Krista spasitele?" řekl jí doktor těžkým jazykem,ale hlavně podivně věcným, jako přednášející, který zkoumá poněkud nejasný aspekt nějakého logického axiomatu. Pak pronesl cosi, co jí na okamžik dokonale mystifikovalo: "Copak neřek, Nechte maličkých přijíti ke mě?"
Otočil se k ní zády, s úpornými thavými pohyby opilce.
Sophie, zajíkající se hrůzou, už už měla na jazyku nějakou tupou odpověd, když jí doktor řekl: "Smíš si nechat jedno děcko."
"Bitte?" vyjekla Sophie
""Smíš si nechat jedno děcko." Opakoval. "Druhé půjde pryč. Které si chceš nechat?"
"Chcete říct, že si musím sama zvolit?"
"Jseš Polka, nejsi židovka. Máš výsadu - máš volbu."
Jakékoli uvažování jako by v ní ustrnulo, přestalo. Pak cítila, jak se pod ní podlomila kolena. "Já nemůžu volit! Já přece nemůžu volit!"začala křičet. Dobře se pamatovala, jak se tehdy rozkřičela! Ani mučení andělé nekřičeli tak hlasitě do lomozu pekelných muk.
"Ich kann nicht wählen!" vykřikla.
Doktor si uvědomil, že výstup vzbuzuje nežádoucí pozornost. "Neřvi!" poručil jí. "Dělej a řekni, jak ses rozhodla.Vyber jedno krucihiml, anebo tam pošlu obě. A dělej!"
Vůbec tomu všemu nemohla věřit. Vůbec nevěřila, že tu najednou klečí na tom drsném cementu, tiskne k sobě obě děti tak zoufale, že má pocit, jako by jejich,kůže měla i přes vrstvy šatů rázem srůst s její. Nemohla tomu věřit, totálně, až k hranici pomatení mysli. A její neschopnost uvěřit se zračila i v očích hubeného Rottenführera s voskovou pletí, doktorova pomocníka, ke kterému náhle z nevysvětlitelných důvodů upírala prosebný zrak. I on byl zřejmě ohromen a opětoval její údiv pohledem široce otevřených očí s překvapeným výrazem, jako by chtěl říct: Já tomu taky nerozumím.
"Nenuťte mě volit," šeptala v úpěnlivé prosbě. "To přece nemůžu."
"Tak je tam pošlete obě," řekl doktor pomocníkovi, "nach links."
"Mami!" a už slyšela Evin tich, ale sílící pláč, protože právě v tom okamžiku dítě od sebe odstrčila a s podivně neohrabaným pohybem se na vycementované podlaze zvedla. "Vezměte si tu menší!" vykřikla. "Vezměte si mou malou!"
A v té chvíli vzal doktorův pomocník Evu šetrně za ručičku - na jeho ohleduplnost se Sophie marně snažila zapomenout - a odváděl ji do čekající legie zatracených. Věčně si vybavovala ten matný obrázek, jak se to dítě se zoufale prosebnými zraky stálea stále otáčí. Ale jelikož ji pak téměř oslepila záplava slaných slzí, přec jen byla ušetřena a výraz v Evině obličeji nerozeznávala, za což byla vděčná. Protože v tom nejsmutnějším koutě svého upřímného srdce naprosto jistě věřila, že to by nesnesla, protože už tak byla téměř šílená, když viděla, jak jí ta malá postavička na vždy mizí z očí.
"Držela pořád toho svého medvídka - a svoji flétnu," dodala Sophie na závěr. "Celá ta léta jsem nebyla s to tahle slova přenést přes srdce. Vyslovit je, v jakémkoli jazyce."

sophie






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anethe Anethe | Web | 19. února 2011 v 16:49 | Reagovat

*cry* .. ikdyž už sem to četla...

a tohle všechno bylo jen kvůli kousku blbé šunky.. :-!

2 slečna Pé slečna Pé | Web | 19. února 2011 v 17:11 | Reagovat

[1]: a taky kvůli tomu že bydlela v jednom bytě s Wandou

3 Es. Es. | Web | 19. února 2011 v 19:11 | Reagovat

Ukáply mi slzy, smutné a hrozné. Volba jaké si nechat dítě, to je příliš !

4 Idealist Idealist | Web | 20. února 2011 v 17:15 | Reagovat

Už jenom když čtu ten úryvek, tak mi leze mráz po zádech. Tu knížku jsem četla někdy v říjnu, a hrozně moc mě zaujala, už jenom z toho důvodu jsem se rozhodla jí zařadit na seznam povinné četby k maturitě;) Spolužák mi na to řek,že jsem blázen, "takhle tlustou knížku";D.. Ale on to bere jen z toho hlediska,jak je to dlouhý. Ale no a co,radšejc se mi bude vyprávět o knížce, kterou jsem četla,a zaujala mě, než třeba o romeovi a julii,která je jak říkám strašně moc světově profláknutá,a není vlastně nic novýho,co můžeš říct;D;)

5 Javier Javier | Web | 24. února 2011 v 23:49 | Reagovat

Páni, ukázka mě zaujala. Taky jsem viděla část filmu, ale spíš jen takový úryvky,... Což mě docela mrzí, protože příběh je moc zajímavej. Jakmile dočtu všechny rozečtený knížky, což asi bude pár týdnů trvat, zvažuju, že bych se pustila do tohohle. Co myslíte...? Přečíst si první knížku, nebo nejdřív zhlédnout film? ;-)  :-)

6 Kačenka Kačenka | E-mail | 25. července 2011 v 20:25 | Reagovat

Ahoj, knížku jsem četla, máme ji v povinný četbě. A velmi mě zaujala. Teď z toho mam dělat rozbor, jenže knížku už u sebe nemam, a potřebovala bych vědět z jaký části knížky byl tento úryvek. To bylo až nějak ke konci že?

7 odpoved odpoved | 3. března 2015 v 8:32 | Reagovat

Ano, je to predposledni kapitola

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.