Červen 2011

actually

30. června 2011 v 20:35 | slečna Pé
I love rain, storm and lightnings if I can stay under my duvet in my bed...

... and I listen how to raining :-)

když sny se neplní

21. června 2011 v 11:40 | slečna Pé |  zápisník
Výsledky ze Slezské špatné :-(. Myslela jsem si to. Musím se vzchopit a vymyslet co dál. Někam jit musím.

Nejhorší je že chci, dělat něco co mě baví a nemůžu .

(ne)jistoty

19. června 2011 v 11:38 | slečna Pé |  zápisník
Za poslední týden mám dvě jistoty. Mám odmaturováno, maturitu mi nikdo nevezme. V pátek jsem se dozvěděla výsledky a radost? Žádná. Poslala jsem do školy rodiče, z důvodu brigády. Během dne telefonát o tom, jak sem blbá atd. Nikdy měs snad za nic nepochválí! a pak mám mít sebevědomí a má se mi dařit.
Druhá moje jisto je práce :-). Od čtvrtka příprava na inventuru v obchodě, dnes inventura a pak se budu zaučovat za pokladnou. Sice jsem si to představovala jinak, ale hlavně že mám brigádu. Bude to velká zodpovědnost, ale musím to zvládnout. Penízky se hodí, obzvlášť v létě. Pokud to půjde dobře budu mít brigádu jistou i po létě.

bike
To jsou ty moje jistoty a pozitiva a jinak? VŠ pořád nejistota, pořád čekám na výsledky ze Slezské a nevím zda ještě doufat či ne. Snažím se na to nemyslet, ale moc to nejde ptž stale čtu a posloucham, jak jsou všichni někam přijati. Vůbec netuším kterým směrem se můj život ubírá. Nevím co semnou bude. Je to zlý.
Co se týče plánu na léto, vše se otočilo o 180 stupňů. V pátek se nekonal žádný knižní veletrh, tedy konal, ale beze mě. Tolik jsem se těšila a nakonec mi plány překazila práce a školení. :-( Na Rock for people taky nejedu, ptž nevím jaké budu mít směny,proto je zbytečné kupovat lístek za hromadu peněz, když ani nevím jestli bych jela.
Akorát ta Morava výjde :-) to vím jistě, vlastně jsem se přestala i těšit. Snad se zase začnu, až bude týden před odjezdem.
Ostatní akce a plány jsou v nedohlednu, dávam tomu volný průběh, opět jsem se utvrdila v tom, že když si člověk něco plánuje málo kdy to výjde.

A kde jsou mé sny a přání? Netuším,mozek zatemněný, jako by se rozplynuli. Nevím co to semnou je.

Nicolas Sparks- Zápisník jedné lásky

13. června 2011 v 11:14 | slečna Pé |  knihy
Jsou pryč ty časy,kdy jsem četla dívčí romány a romantické romány vesměs.


Už několik let dávám přednost fantasy, bestsellerům a válečné tématice. Avšak četbu této knížky jsem si nemohla odpustit. Mnohokrát jsem viděla stejnojmenný film, který má své kouzlo a pokaždé mě dojme.
Knížka má opravdu poutavý příběh, který mě několikrát dohnal až k slzám, což se mi u knihy stalo snad poprvé(když nepočítám Sophiinu volbu).Pořád jsem obdivovala Noaha, tu jeho vytrvalost, jak každý den psal Allie dopis a nakonec jich napsal 365. V dnešní době obdržíme maximálně tak sms nebo email. O nějakém vyznání lásky dopisem si můžeme nechat jen zdát.
Na konci knihy se mi hrozně líbilo, že Allie a Noah už jako starší lidé na sklonku života, se stále velmi milovali a navzájem si to neustále dokazovali. Překvapila mě taky Noahova síla,oddanost a vytrvalost s kterou každý den připomínal Allie jejich životní příběh, aby si vzpomněla. Allie onemocně alzheimerem a nikoho nepoznávala.

Víc prozrazovat nebudu. :-) Stojí za přečtení


bez boje se neutíká

11. června 2011 v 15:57 | slečna Pé |  zápisník
Výlet do Prahy, při kterém jsem dělala L. doprovod na příjmačky mi pomohl alespoň na chvíli(podotýká byla to opravdu chvíle) zahnat chmurné myšlenky a starosti týkající se VŠ, L. přijali na medicínu(Karlova univerzita). Když jsme jeli poslední den 30 minut tramvají z Motola na nádraží jsem začala přemýšlet o sobě, o tom co jsem, čeho jsem kdy dokázala, najednou mi vyhrkly slzy do očí. Zničeho nic jsem si připadala jako naprostá nula, která nikdy nic nedokáže, která se málo snaží a nejde si zatím co chce.
Najednou si říkám, že jsem se té angličtině měla věnovat mnohem víc- kurzy,certifikáty atd. Najednou samé kdyby, kdyby byly v ř*** ryby ...


Bohužel některé rozhodnutí nelze vzít zpět. Teď bych si ty přihlášky na VŠ jinak rozeslala, na angličtinu bych se víc zaměřila zajímala bych se i o jiné obory.Přihlásila bych se na kurz a zdokonalovala bych mou angličtinu.
Jsem hloupá :-(
Po příjezdu domů mi bylo zase dobře. V pátek mě čekaly příjmačky na Ostravskou. Ve srovnání ze Slezskou byli příjmačky na Ostravské o dost jednodušší. I přesto nedostala jsem se. Byla jsem s tím už předem smířena, Ostravská je známa tím, že se na ni hlásí hodně lidí. Na příjmací řízení z angličtiny přišlo troufnu si říct přes 1000 lidí. Rozhodoval každý bod. Ráno jsem z výsledku byla smutná, ale pak jsem si řekla, že budu bojovat. :-)
Pořád je tu ještě naděje a ta umírá poslední. Stále nemám výsledky ze Slezké a z Báňské, třeba budu překvapena. Pak tady jsou ještě odvolání a ty druhá kola. Hledá.


Zatím mám jednu školu v Karviné. Znova se biju do hlavy, příjmací řízení v 1. kole prominuto při předložení certifikátu ze SCIA. 2. kolo příjmací řízení se nepromíjí :-(. Příjmačky ze studijních předpokladů - ekonomický přehled, matematické myšlení,společensko- historický přehled. Našla jsem i doporučonou literaturu. Přihlásím se, připravím se. Je to jen na mě nevzdám to :-).

Pokud máte nějaké typy na školy s 2. koly příjmacího řízení pište. Nejlépe humanitní obory.Budu Vám vděčná :-)

nějak je - nějak bude

4. června 2011 v 15:44 | slečna Pé |  zápisník
Už je to téměř 14 dní od ústních. V pondělí a úterý jsem absolvovala poslední tečku za maturitami- písemnou část. Abych řekla pravdu, čekala jsem to jednodužší, pořád si říkam: " zas tak blbá nejsi vždycky něco napíšeš " a je to fakt. Ted už jen čekat na výsledky, které doufám budou pozitivní, díky tomu hochovi z Jihlavy jsem se ujistila a hlavně uklidnila,že ta čeština dopadla dobře. Hrozně mě to povzbudilo.
Co se týče VŠ pořád žiju v nejistotě.Stále nejsem přijatá nikde. Dnes jsem byla na přijmačkách z aj. Test 50 min., který mě ujistil v tom, že se mám pořád co učit. Celkově mám z toho negativní pocity, mohla jsem to napsat líp nebo se líp připravit. To 2-měsíční doučování zdřejmě nestačilo. Nevím jsem z toho celá taková smutná, nálada na bodu mrazu. Spíše se smiřuju s nepřijetím, ale dopadnout to může jakkoliv. Třeba to není až taková katastrofa, asi se budu takhle uklidňovat a doufat celý život.
A stejně Nechápu proč mám při podobných zkouškách pořád jen špatné pocity, jsem tak moc sebekritická nebo je to nízké sebevědomí?
Taky je tady pořád ta možnost, že příjmou všechny, přece jen potřebují naplnit kapacitu.



Je tu ještě jedna věc, měla jsem si celé to budoucí vysokoškolské studium nějak pozichrovat ( jak se říka tady u nás neboli vybrat si školu, kde vím že mě 100% příjmout bez příjmaček, taková zadní kolečka)
Pořád taky přemýšlím co budu dělat, když mě nikde nevezmou. Odvolání, jiná VŠ na druhé kolo, pomaturitní studium? Těžko říct.
Nenávidím tu nejistotu!

Když pominu všechny ty starosti mám se skvěle. Stačila jsem přečíst už jednu knihu,háčkuju, snažím se hýbat- jezdním na kole, bruslích atd., koukám na Četnické humoresky a konečně jsem se dostala taky k tomu skládaní puzzlí, co jsem si koupila minulý rok. :-) Co se týče plánu na prázdniny= Hrozně se těším na knižní veletrh v Ostravě, na který pojedem s A. a L. Doufám, že nám to výjde. Budeme ve svém živlu, knihy, knihy :-). Začátkem července pak asi pojedem na Rock for people, kde mají vystoupit Paramore ♥, ještě nemáme lístky, příští týden se rozhodnem zda ano či ne.
Koncem července pak dovolená na Moravě s mým P.- víno, sklípky,výlety :-) Ještě mít jistou nějakou tu brigádu a vědět pozitivní výsledky z výšek a jsem spokojena.
Snad se mé obavy nenaplní a vše dopadne dobře.