Červenec 2014

čtení na prázdniny

31. července 2014 v 12:45 | slečna Pé |  knihy
Jako správný knihomol nedávám knihám prázdniny ani o prázdninách. Jen s tím rozdílem, že KONEČNĚ můžu číst oddychovou četbu na kterou se těším celý semestr. Už druhý rok se musím pročíst seznamy knih ke zkouškách, jde především o klasiku. Už druhým rokem se nemůžu dočkat až nastane ta chvíle, kdy otevřu některý ze svých pokladů z knihovničky nebo si zajdu jen tak něco půjčit do knihovny.


moto dovolená

24. července 2014 v 0:56 | slečna Pé |  fotočlánky
Jsem zpátky z dovolené, tentokrát s pozitivním fotočlánkem.
Minulé pondělí jsem úspěšně zvládla zkoušku ze syntaxi, i když s odřenýma uši. Na dovolenou jsem odjížděla pozitivně naladěná a docela i natěšená. Jak už jsem psala v dřívějším článku jeli jsme na motorce. Objeli jsme si okruh po Moravě. Původně jsme měli v plánu zajet i do Brna a dále do Čech, bohužel z časových a jiných důvodu to nebylo možné. Tak třeba ještě koncem léta nebo příští rok.


V pondělí kolem 5 jsme dojeli do prvního cíle naší cesty Rožnova pod Radhoštěm. Ubytovali jsme se v kempu a šli na Radhošť. Cestou jsem sice poslouchala brblání muže, jak nesnáší výšlapy a jak je to daleko. Ukonejšila jsem ho chatou na vrcholu, cestou třetinkou vychlazeného piva a slibem, že si dáme nějakou valašskou dobrotu. Fotka je pořízená na rozcestí, větší část cesty jsme měli za sebou.


pod vrcholem, nezdálo se to, ale pro nás pasivní turisty docela štreka. Navíc před bouřkou a dusno, takže jsme byli spocení až na prdeli ( doslovně).


Čím výše jsme byli, tím více borůvek kolem rostlo. Docela jsem litovala, že nemám sebou žádnou krabičku. By bylo koláčům, muffinů, snídaní. Sbírali jsme jen do pusy a spěchali, protože se hnal déšť, který nás nakonec stihl až když jsme byli v chatě na Radhošti. Nahoře nás čekalo zklamání, dorazili jsme po půl osmé a už nevařili. Takže jsme si dali kofolu, počkali až přestane pršet a šli zpátky. Dorazili jsme už za tmy a hladoví šli spát. Ještě musím poznamenat, že přítel se děsně divil, proč si balím běžecké boty. Po výšlapu pochopil. :D Jeho vysokohorská obuv v podobě conversek ho stála bolavé nohy.


Druhý den jsme posnídali a vyjeli směr Zlín. Navštívili jsme ZOO v Lešné. Podle mě je to nejkrásnější ZOO v ČR, viděla jsem jich docela dost, takže můžu posoudit. Nejvíc nás zajímala nejnověji otevřená část Etiopie 2. Pokud někdo z vás nebyl v Lešné, Zoo je rozdělená na několik světadílů a dále tématicky podle prostředí, obyvatel a zvířat, které se v nich pohybují. Návštěvníci se tak seznamují z jejich přirozeným prostředím ale i s přírodou oblasti. Mě osobně se nejvíc líbí, že zvířata mají přirozené výběhy, ne třeba jako v Praze, kde je to samé sklo a sítě. Taky se mi ještě nestalo, že bych procházela kolem výběhu a nebylo tam žádné zvíře. A že ten den bylo fakt horko.


"prázdniny"

5. července 2014 v 14:59 | slečna Pé |  zápisník
V mém životě je momentálně vše jako na houpačce. Minulý čtvrtek jsem zvládla obávanou zkoušku z literatury o které jsem už psala a světovku. Mám pocit, že jsem si v účení a přípravě sáhla až na dno. Učila jsem se týden v kuse od rána do půl noci, dala jsem do toho všechno. Padly litry kafe, už jsem nedoufala, že tohle můžu zvládnout, ale nakonec se zadařilo. Ten den jsem se považovala za superženu ( tohle jsem si musela od Creencii vypůjčit, protože jsem se tak opravdu cítila), dvě zkoušky v rozmězí 4 hodin. Byla jsem neskutečně šťastná plná euforie, šli jsme slavit. Tím jsem si štěstí asi vybrala. Ještě ten den vezli dědu do nemocnice, protože spadl ve sprše. Ten den jsem ho viděla naposled a hrozně lituju, že jsem s ním nestrávila více času. Nasledovaly 3 dny v práci a v pondělí přišla zlá zpráva.
Nechala jsem všeho, sbalila se a od středy, kdy přítel odjel na RFP jsem s rodinou. Hlavně jsem tu pro babičku, dělám ji psychickou podporu (i když sama bych jí potřebovala)a trávím s ní spoustu času. Včera jsem se s dědou rozloučili, nejhorší den. Teď už vše spraví jen čas ...


Když vše tak zhodnocuju začínájí mi prázdniny hodně špatně. Snažim se udržet svou pozitivní náladu, i když v mnoha případech to není vůbec jednoduché. Stále si říkám, že všechno zlé je k něčemu dobré. Po dlouhé době jsem zase s rodinou, jsem za to ráda. I když není u nás nic ideální, uvědomila jsem si jak je mám všechny ráda. Když odejde někdo hodně blízký, teprve pak si uvědomíte co jste ztratili. Určitě to někdo z vás zažil a dokáže se do této situace vžít.
Bude mi dlouho trvat než se s jeho smrtí smířím. U rodičů mi ho připomíná snad všechno, dům v kterém jsem vyrůstala postavil vlastníma rukama, zahrada, křeslo a jeho kazety, na které nám natáčel pohádky když jsme byli malí.

Nechci zůstávat jen u toho smutného. Samozdřejmě jsou tu plány na léto. 14. mám opravnou ze syntaxe pak s přítelem odjíždíme na motodovolenou. Chystáme se za známými do Kroměříže, dalšími zastávkami bude překrásná zoo ve Zlíně, Rožnov nebo Valmez (?) a 3 dny v Bílovicích. Už se nemůžu dočkat až budu zase na mé milované jižní Moravě. :)
Zbytek měsíce bude asi jen pracovní, možná s nějakým menším výletem. V srpnu chceme jet na fesťák do Bouzova a určitě se sejdeme celá rodina na grilovačce, budeme oslavovat troje narozeniny. V zaří chceme do Londýna, zájezd zatím nemáme zaplacený. Hledáme ten vhodný za rozumnou cenu, snad brzy vybereme a pak se budeme jen těšit.


Snad je začátek vaších prázdnin veselejší a uživáte si je víc než já. :)