knihy

Sophiina volba- úryvek 1.

29. ledna 2011 v 19:40 | slečna Pé
- slova funkcionáře SS, Hauptsturmführera Fritzche, který jim nastínil situaci tohoto Města žalu a vyzval všechny, kteří sem právě vstoupili, aby se vzdali veškeré naděje.
"Pamatuji si přesně na jeho slova" vyprávěla mi Sophie. "Říkal: Přišli jste do koncentračního tábora, a to není žádné sanatorium, existuje odtud jediná cesta ven- vzhůru komínem.
A dál říkal:" Komu se to nelíbí, ten může zkusit se oběsit na ostnatých drátech. Pokud jsou v grupě Židé, nemají právo žít déle jak dva týdny.
Pak se zeptal:" Jsou tu nějaké jeptišky? Máte jeden měsíc, jako faráři. Všichni ostatní tři měsíce!

jude

Představa, že Váš život skončí za tři měsíce musí být hrozná. Obzvášť pokud máte zemřít neoprávněně a v jakýkoliv den. :-(

Z deníku Anne Frankové

24. ledna 2011 v 17:15 | slečna Pé
"Lidi poznáš teprve tehdy, až se s nimi pořádně pohádáš.
Až potom můžeš posoudit jejich charakter! "

- Anne Franková-

anne

Václav Hrabě- Variance na renesanční téma

8. ledna 2011 v 17:09 | slečna Pé
Opět básnička od Václava Hrabě, další vzpomínka na základní školu:-)

***

Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Zavřete dveře na petlice!
Zhasněte v domě všechny svíce
a opevněte svoje těla
vy
kterým srdce zkameněla

Láska je jako krásná loď
která ztratila kapitána
námořníkům se třesou ruce
a bojí se co bude zrána

Láska je bolest z probuzení
a horké ruce hvězd
které ti sypou oknem do vězení
květiny ze svatebních cest

Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Náš život
hoří jako svíce
a mrtví
milovat nemohou


***

Nepamatujeme si dny...pamatujeme si okamžiky


Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval.

21. října 2010 v 19:53 | slečna Pé
" Dvanáct rozčílených hlasů na sebe křičelo a všechny si byly podobné.Teď už nebylo pochyb o tom, že  s tvářemi praset se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka  a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti."

George Orwell- Farma zvířat
pig


Václav Hrabě- Déšť

13. října 2010 v 22:04 | slečna Pé
Básně v oblibě moc nemám. Snad z toho důvod, že jim většinou nerozumím a taky proto, že nenavidím ty rozbory ze školy, samá metonymie,metafora, básnické prostředky...nic pro mně.

Tady je jedna z vyjímek. Krásná optimistická báseň, připomíná mi základní školu. Ty hodiny češtiny s hodnou paní učitelkou a čtení z čítanky :-).

Na horkých střechách zasyčel déšť
jako když hoří suchá tráva
Promoklá tramvaj odbíjí šest
Na město tiše poprchává

Jdu sama v dešti Za řekou hřmí
Ne nevadí mi zmoklá hlava
Jen se mi zdají bláznivé sny
že prší na město voňavá tráva

Potichu si zpívám
do rytmu deště
náhodná slova
o zmoklém městě
Jdu Nevím vůbec kam
a s každou kapkou
zas znova začínám

Pod polštář dám si až půjdu spát
blues o dešti v němž voní tráva
Snad se mi bude celou noc zdát
že venku tiše poprchává


....

Ráda ležím v teplé posteli a poslouchám jak venku prší a hřmí.
Mám ráda tu vůni vzduchu po dešti :-)

pocit beznaděje

14. září 2010 v 19:05 | slečna Pé
"Ale co zmůžeš proti světu,když už jej staří tak beznadějně zpackali? Vletěls do něho bez vlastní viny. Vybral by sis onačejší,ale nikdo se neptal."

Jan Otčenášek -Romeo ,Julie a tma
22

Betty Macdonaldová - Vejce a já

6. září 2010 v 19:41 | slečna Pé
eggs
Nejlepší povinná četba co jsem kdy zatím četla! Kam se  hrabe nudný Puškin se svým Oněginem či Balzac s otcem Goriotem.

Ač někdy bylo vážně těžké se přinutit zabloudit očima mezi řádky(internet mě často zajímal víc) i přesto nelituji této četby. Autočino dílo je vlastně takový autobiografický román z jejího života stráveného na slepičí farmě.

Neunavili mne ani barvité popisy prostředí a situací, navíc Betty líčí své zažitky s velkou dávkou humoru a ještě větší dávkou ironie což dodává celému dílu šmrnc.... je nemožné se nudit.

Co víc k tomu napsat? Kdo četl ví , kdo nečetl ať si přečte :-)
 
 

Reklama