zápisník

do nového roku s novým odhodláním

3. ledna 2015 v 0:14 | slečna Pé
Moje dlouhá odmlka je až neopustitelná. Od posledního článku uběhly téměř dva měsíce. V mém životě se udála spousta věcí. Stále hledám důvod, proč jsem se o nich s vámi nepodělila a žádný mě nenapadá. Možná jsem jen vše potřebovala vstřebat a k tomu se přidala trocha lenosti.
Už druhým rokem chci bilancovat a už druhým rokem se mi to úspěšně nedaří. I protentokrát se pokusím vše shrnout v pár řádcích...
Rok 2014 mi mnohem více vzal než dal, převážně posledních pár měsíců pro mě bylo opravdu krušných. Sáhla jsem si skoro až na samé dno, ale i přesto se nevzdala. Všechny ztráty měly i svá pozitiva. Díky rozchodu se cítím mnohem silnější, samostatnější a šťastnější, jako bych do té doby jen přežívala a stále si nalhávala, že je vše v pořádku. To kvůli dědovi jsem si začala více vážit své rodiny a více si v sobě uchovávat vzpomínky i přesto, že lidé kolem mě nejsou tak dokonalí a spořádaní jako v jiných rodinách. Kvůli rozchodu rodičů, jsem si uvědomila jak je pro mě důležité být zase doma a vytvářet tady co nejpohodovější atmosféru i přesto, že nemáme naklizeno jako v kostele. Hlavně, že skvěle vycházíme s taťkou a babičkou. Prostě všechno zlé je k něčemu dobré.


Zase jsem se o kousek posunula dál, jsem dospělejší a odolnější. Začala jsem si užívat života, Ano! Konečně mám pocit, že doopravdy žiju. Teď a tady, bez přemýšlení nad blbostma, užívám si každou minutu s mými milými a neřeším. :) Začala jsem řídit, splnila si další cestovatelský sen a poznala nové lidi atd. Jsem neskutečně vděčná za svou rodinu a přátelé, kteří mě podrželi v těch nejtěžších chvílích. Sice v hlavě nemám stále všechno ještě vyřešené a srovnané, ale i přesto považuju za velký úspěch to, že mě neopouští pozitivní myšlení a dokážu si hledat na všem i to hezké.

S Novým rokem vstupuju s novými nadějemi, odhodláním, cíly a přáními:

  • naplno se věnovat škole, napsat bakalářku a úspěšně odstátnicovat v srpnu + najít vysněný magisterský obor
  • splnit si další cestovatelský sen ( zatím nevím jaký)
  • trávit čas s přáteli, poznávat nové lidi a obkopovat se lidmi, kteří za to stojí
  • dělat věci, které mi působí radost a věnovat se sama sobě, především se naučit odpočívat a zároveň zamakat na postavě
  • víc konat než mluvit, rozplánovat si efektivněji čas a nezabývat se zbytečnostmi
  • pracovat na svém osobním růstu,nabírat zkušenosti a zaměřit se na to co budu dělat v budoucnu
  • myslet pozitivně a užívat si života
  • NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚC - dělat vše proto abych byla šťastná !

Tak tedy s velkým zpožděním :
Vám přeji do Nového roku jen to nejlepší. Uživejte si, usmívej te se a buďte šťastní a úspěšní :)

život jde dál

30. října 2014 v 14:17 | slečna Pé
Dlouho jsem nepřidala příspěvek. Původně jsem měla v plánu v polovině září napsat shrnující článek o mém skvělém létě, ale pak se mi otočil život o 180 stupňů.
Po 5 letech vztahu se semnou rozešel přítel, ze dne na den. Neptejte se mě proč, sama to dodnes nechápu a nechápe to ani mé okolí. Je tomu měsíc a já se za tu dobu stačila už docela srovnat. Nejhorší bylo/ je zvyknout si na samotu a na to, že se nemůžu nikomu se vším svěřit. V tomhle mi částečně pomáhá babička, ke které jsem si našla cestu potom co umřel děda. Bydlíme spolu v jednom patře, takže když se potřebuju podělit o nějaké zážitky nebo trápení, jdu za ní. Není to úplně ono. Depky mě už naštěstí opustili. Stačila jsem se částečně aklimatizovat, i když v mém pokoji jsou stále ještě nevybalené krabice ( nechápu kde jsem nabrala tolik věcí).
Svůj život teď soustředuju dvěma směry- práce a škola.

"prázdniny"

5. července 2014 v 14:59 | slečna Pé
V mém životě je momentálně vše jako na houpačce. Minulý čtvrtek jsem zvládla obávanou zkoušku z literatury o které jsem už psala a světovku. Mám pocit, že jsem si v účení a přípravě sáhla až na dno. Učila jsem se týden v kuse od rána do půl noci, dala jsem do toho všechno. Padly litry kafe, už jsem nedoufala, že tohle můžu zvládnout, ale nakonec se zadařilo. Ten den jsem se považovala za superženu ( tohle jsem si musela od Creencii vypůjčit, protože jsem se tak opravdu cítila), dvě zkoušky v rozmězí 4 hodin. Byla jsem neskutečně šťastná plná euforie, šli jsme slavit. Tím jsem si štěstí asi vybrala. Ještě ten den vezli dědu do nemocnice, protože spadl ve sprše. Ten den jsem ho viděla naposled a hrozně lituju, že jsem s ním nestrávila více času. Nasledovaly 3 dny v práci a v pondělí přišla zlá zpráva.
Nechala jsem všeho, sbalila se a od středy, kdy přítel odjel na RFP jsem s rodinou. Hlavně jsem tu pro babičku, dělám ji psychickou podporu (i když sama bych jí potřebovala)a trávím s ní spoustu času. Včera jsem se s dědou rozloučili, nejhorší den. Teď už vše spraví jen čas ...


Když vše tak zhodnocuju začínájí mi prázdniny hodně špatně. Snažim se udržet svou pozitivní náladu, i když v mnoha případech to není vůbec jednoduché. Stále si říkám, že všechno zlé je k něčemu dobré. Po dlouhé době jsem zase s rodinou, jsem za to ráda. I když není u nás nic ideální, uvědomila jsem si jak je mám všechny ráda. Když odejde někdo hodně blízký, teprve pak si uvědomíte co jste ztratili. Určitě to někdo z vás zažil a dokáže se do této situace vžít.
Bude mi dlouho trvat než se s jeho smrtí smířím. U rodičů mi ho připomíná snad všechno, dům v kterém jsem vyrůstala postavil vlastníma rukama, zahrada, křeslo a jeho kazety, na které nám natáčel pohádky když jsme byli malí.

Nechci zůstávat jen u toho smutného. Samozdřejmě jsou tu plány na léto. 14. mám opravnou ze syntaxe pak s přítelem odjíždíme na motodovolenou. Chystáme se za známými do Kroměříže, dalšími zastávkami bude překrásná zoo ve Zlíně, Rožnov nebo Valmez (?) a 3 dny v Bílovicích. Už se nemůžu dočkat až budu zase na mé milované jižní Moravě. :)
Zbytek měsíce bude asi jen pracovní, možná s nějakým menším výletem. V srpnu chceme jet na fesťák do Bouzova a určitě se sejdeme celá rodina na grilovačce, budeme oslavovat troje narozeniny. V zaří chceme do Londýna, zájezd zatím nemáme zaplacený. Hledáme ten vhodný za rozumnou cenu, snad brzy vybereme a pak se budeme jen těšit.


Snad je začátek vaších prázdnin veselejší a uživáte si je víc než já. :)

v plné polní do boje

23. února 2014 v 21:33 | slečna Pé
Skončilo zkouškové a s nimi i prázdniny. Nevím teda jestli ten čas mám nazvat zkouškovým, když jsem se vlastně učila jen na jednu a stále jí ještě nemám opravenou. Pohodlost některých pedagogů nezná mezí. :/
O volnu jsem hlavně odpočívala, četla,koukala na seriály, fandila naším sportovcům na ZOH, cvičila, jednoduše si užívala volna atd.
Od zítřka vše začíná nanovo, vůbec se netěším, protože mě v letní semestru čeká jedna těžká zkouška vedle druhé a vždycky tak rychle uteče. Jediné z čeho se můžu těšit je fakt, že můj život dostane zase nějaký řád a budu v pohybu. Sezení doma mě už vážně nebaví.
S novým semestrem přicházejí nové výzvy, nové boje, nervy a nechápavé výrazy, ale když se něco podaří pak to stojí za to. :) Však to znáte ...

Hlavně vysokoškoláci chápou o čem mluvím, takže nám všem přeju hodně úspěchu. Snad se příště objeví trochu smysluplnější článek.

lednové info

22. ledna 2014 v 19:40 | slečna Pé
Po čtrnáctidenních prázdninách jsem se znova pustila do školních věcí. Napsala jsem dvě seminárky, z jedné už mám zápočet na druhou čekám a začala se připravovat na poslední restík, zkoušku z morfologie. Těšila jsem se na tu pohodu, až budu mít i tuhle zkoušku za sebou, bohužel ústní část nedopadla, takže mě čeká ještě opravná, kdoví kdy.
Nevím jestli je to zákon schválnosti, ale čím déle se na nějakou zkoušku učím, tím úmornější to je a nakonec ji nedám. Máte to podobně? V neděli naštěstí přišlo odreagování v podobě, divadla se Stašovou a "princem Vilibaldem", sice jsme se netrefili do žánru, ale Stašová je skvělá . :)
Od úterka, si dávám volno, protože opravná je v nedohlednu. Vlastně bych to volno měla pořádně využít, než jen trčet doma. Plány zatím nemám, jen musím číst do letňáku a chci více cvičit.
Jinak se musím pochlubit, že jsem obětovala peníze a dva úterní večery s kámoškou na Nymfomance, fakt masakr. Pokud jste trošku odvážnější zajděte si na ní.

A co vy a vaše zkouškové?

přelomové okamžiky

7. ledna 2014 v 21:49 | slečna Pé
Cítím, že dlužím článek. Hlavně asi sobě. Pročítám své oblíbené blogy, na kterých blogerky shrnují svůj rok 2013 nebo si píší cíle do Nového roku.
Nutí mě zamyslet se nad tím, co bylo pro mě přelomové v roce 2013 ...

V prvé řadě je to úspěšné zakončení prvního ročníku na VŠ. Byla jsem na sebe nejvíc pyšná. Měla jsem docela strach, pochopitelně i kvůli tomu, že mám už jeden nevydařený rok na vysoké za sebou a dodnes toho trošku lituju. Moc jsem neočekávala, takže mě mile překvapilo, když jsem ve stagu měla u všech předmětů splnil nebo známku :).

Další zásadní věcí byla dovolená v Paříži. Splnila jsem si jeden ze svých cestovatelských snů. To město prostě miluju.S přítelem jsme byli na 3 denním zájezdu, byli to nezapomenutelné a zároveň nejkrásnější zážitky mého života. Konečně jsem viděla Eiffelovku, Notre dame, Louvre, Velký vítězný oblouk atd. Určitě to není moje poslední návštěva tohoto nádherného města na Seině. Chtěla bych navštívit i další kouty Francie, protože je to krásná země. Tento rok bychom chtěli zamířit do Londýna a okolí. Samozdřejmě mám i další cestovatelské sny, ale o tom až jindy ...

do nového roku

5. ledna 2014 v 21:43 | slečna Pé
Zdravím v Novém roce 2014 a přeju, aby byl pro všechny úspěšný a šťastný.:)

Vánoční svátky jsem strávila s rodinou. Netěšila jsem se, ale troufám si říct, že to byly nejlepší Vánoce za posledních10 let. :) Na Štědrý den jsem byla asi 2 hodinky s přítelem a jeho rodinou. Dostala jsem nečekaně tolik dárků, že se až stydím. Druhý svátek se konal u babičky oběd a po něm jsem zamířila domů k příteli. Zbytek roku jsem trávila víceméně s ním. Jediným smutnějším dnem byl 28., byli jsme na pohřbu. 29. jsme trávili u mých rodičů na obědě, mamka a P. konečně zakopali válečnou sekeru :). No žraček a přežíraček bylo požehnaně, jsem ráda, že je tomu konec a já můžu opět naběhnout do starých kolejí ala snažím se jíst zdravě a poctivě cvičit. 30. jsme s bráchou a taťkou byli lyžovat na Pradědu, snad jediném místě v našem kraji, kde to i přes nepřízeň sněhu šlo.
Silvestr jsem trávila s přítelem, letos poněkud netradičně bez partičky. Odmítli jsme drahého Silvestra na horské chatě, tradičně si vyšli na Praděd a zbytek dne trávili s mými kamarádkami z práce v jedné zapadlé vesničce. V místním kulturáku hasiči pořádali silvestrovskou akci, která byla úžasná :).
Začátek Nového roku jsme víceméně jen odpočívali a já konečně začala jezdit se zděděným autem, které je opravené. Nečekaně mi řízení jde a baví mě to. :) Slyším jen chválu s přítelovy strany, můj strach byl zbytečný. Nemůžu se dočkat až se pořádně rozjezdím, budu v řízení soběstačná a ukážu taťkovi jak mi to jde. :)

Novoroční předsevzetí si nedávám. Mám jen přání a to dále pokračovat ve cvičení- zapracovat na postavě, shodit nějaké to kilo, jíst zdravě; začít hledat cestu za budoucím zaměstnáním a hlavně být šťastná a spokojená :).

A co vy vaše vánoční svátky/Silvestr/ předsevzetí?

Very Merry :)

23. prosince 2013 v 0:09 | slečna Pé
Konečně nastal čas "oddechu ", nemůžu uvěřit, že za dva dny jsou Vánoce. Ve čtvrtek jsem splnila poslední povinnost do školy pro tento rok. Zápočet ze syntaxe, z kterého mám šílenou radost.Tedy ne že bych byla do problematiky psaní čárek nějak více zasvědcená :D. V zápočťáku jsem splnila vše, co se ode mě očekávalo. Miluju ten pocit z vykonané zkoušky a splnil ve stagu. :)


V pátek po práci jsem byla na vánočním koncertě pěveckého sboru Luscinia, gympláckého sboru. Hrozně emotivní zážitek, i přesto, že jsem tam neměla nikoho blízského byli chvíle, kdy se mi do očí draly slzy. Nádherný koncert.
Od pátku chodím do práce, už mi docela straší ve věži, zítra poslední den. Nemůžu se dočkat Štědrého dne až si pořádně odpočinu, kouknu na pohádky a budu s rodinou, i když to třeba není úplně ideální. S Any a L. jsme si Vánoce už udělali, dárečky mě hrozně potěšili. Teď ještě čekám jak to dopadne s P. jestli mě opravdu unese 24., abychom si společně i s jeho rodinou rozbalili dárky.

Snad to budou pohodové Vánoce, trochu smutné.
Přeju všem krásné a veselé Vánoce, bez jakéhokoliv stresu. Ať se vám splní všechna přání, pořádně si odpočiňte a načerpejte sílu do dalších dnů a hlavně Nového roku. :)

November please be good

8. listopadu 2013 v 10:52 | slečna Pé
Původně jsem měla v plánu napsat delší článek, bohužel jsem nebyla schopná vymyslet něco smysluplného, takže jen tak okrajově ...


Když zauvažuju nad říjnem byly dobré i špatné dny- akce, flirt, nová přátelství, volné školní dny, práce,cvičení, ale taky mě přepadla podzimní únava a deprese, místy jsem měla chuť se na vše vykašlat, nic mi nedávalo smysl. Naštěstí jsou ty dny za mnou a já můžu být ráda za tolerantního přítele a chápavé okolí.
Začátek listopadu se točí kolem povinností do školy, které se na mě nezadržitelnou rychlostí valí, zatím nepropadám panice. Co se týče plánu těším se na 22. listopadu s Any jdeme na koncert No name, který si zaručeně užijeme a 30. mě čeká předvánoční bowling s lidma z práce. Pak ještě nějaký víkend půjdeme s drahým na Křídla Vánoc. Na film se chystám už od té doby, co Richard v létě oznámil, že Cesta je titulní píseň filmu, který bude v kinech na podzim. Tu písničku miluju, můžu jí poslouchat pořád a taky kdo by se nešel podívat do kina na Richarda a Vicu Kerekes, že?:D


Pro mě asi nejaktuálnějším tématem (kromě seminárek) následujícího měsíce a i toho nadcházejícího je/ bude shánění vánočních dárku. Nevím jestli to za ty roky miluju nebo nenávidím. Každopádně mi působí radost, když se někomu můj dárek líbí. Takže teď chodím s lístečkem a dělám si seznamy potencionálních dárku pro mé blízké a od příštího týdne začínám pomalu nakupovat. Kupodivu jsem vymyslela dárky pro téměř celou rodinu kromě taťky, ten je pro mě tvrdý oříšek. Kosmetiku dostane od mati, knihu ode mě dostal loni... Co vy máte v plánu koupit tatínkům? (pokud se neptám předčasně). Jinak teda ještě trošku bojuju s dárky pro kamarádky u jedné mám představu u druhé nevím a přítel? Tam už pár věcí vymyšlených mám, sice mě prudí s nějakým seznamem pro něj potřebných věcí (chlapi no :D), ale asi má smůlu. Začala jsem přemýšlet i o tom, co bych chtěla k Vánocům já. Zatím mi v hlavě vzniká menší seznam, z kterého bych mohla jednu věc chtít od rodičů a zbytek vypadá, že bude ve stylu kup si sám, zabal si sám a dej si sám pod stromeček. :D Obavu mám jen z toho, že mi na všechny ty Vánoční "srandy" nevyjdou peníze...

Doufám, že listopad bude jen veselý, štedrý na peníze a vše budu zvládat s přehledem :)

Pokud najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede...

6. října 2013 v 19:57 | slečna Pé
Píšu v krátkosti a ve spěchu, právě jsem se vrátila z práce a ještě mě čeká pár restu do školy. Jsou to dva týdny co mi začal akademický rok, zdá se mi to jako 2 měsíce. Momentálně je můj život jeden velký nekonečný maraton. Škola, práce, úkoly. Kolikrát chodím domů tak unavená, že hodim sprchu, najím se a valím spát.


V minulém článku jsem se o škole už zmiňovala. Zimní semestr je ve znamení zápočtů a s nimi souvisejících referátů a seminárek. Určitě to znáte z vlastní zkušenosti, referáty/seminárky kolikrát zaberou víc času než se naučit na zkoušku, aspoň u mě to tak je ( neumím na jeden zátah napsat celou seminárku/referát). Nároky vyučujících na tento semestr jsou šílené. No a když k tomu máte přítele, chodíte cvičit( o zdravém stravování ani nemluvím), alespoň 1x týdně navštěvujete rodiče, musíte přečíst do letňáku 30 knih ( a to nepočítám světovku) a dalších milion věcí, které běžný student musí, je to slušná nakládačka.
Takže mým cílem pro následující měsíc je udělat si v tom systém, tak abych stíhala vše z výše jmenovaného +měla trochu času pro sebe a přítele. Fakt jsem ráda, že spolu bydlíme. Oba máme odlišné aktivity, takže za poslední dva týdnu spolu zvládáme leda tak obědvat a vidíme se v posteli ( jak s úsměvem říkam, zadkama k sobě :D). Nechci si ale furt jen stěžovat, mám se jinak fajn, jen by to chtělo víc času, abych si taky trošku užila ty poslední teplé dny.

A co vy? Taky bojujete s časem nebo vše zvládáte s přehledem?

PS: příště čekejte článek s přečtenými knihami za zaří a snad brzy i nový design. :)
 
 

Reklama